AMOR VACUI - zápisky z cesty

Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa

"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito

Starší tweety ZDE.

úterý, 17. června 2008
Topolánkovo dilema

Kauzu Čunek jsem sledoval poněkud nepořádně, dá se říci, že jsem v tomto směru patřil k onomu typickému voliči, na něhož platí osvědčená politická strategie "nechat to být, dokud se na to nezapomene". Probrala mne až zpráva o vítězství Marie Benešové nad "šesti mafiány".

Topolánek má nyní máslo na hlavě a zdá se, že je v tom až po uši, mám-li sáhnout po příslovích. Pokusím se nyní zamyslet nad dilematem, které musel řešit a které uspokojivě vyřešit patrně nešlo. Volba, kterou musel premiér učinit, sice nebyla tak fatální, jako volba Sofiina, ale nepochybně byla volbou těžkou.

Jaké rozhodnutí tedy musel premiér učinit? V podstatě šlo v únoru minulého roku o udržení lidovců v už tak křehké vládě. Topolánek nejprve prohlásil, že Čunka odvolá až v okamžiku, kdy se trestní stíhání změní v žalobu. "Když se žaloba přiblížila, podráždění lidovci prohlásili, že bude-li Čunek odvolán, nepodpoří jejich strana klíčovou reformu veřejných financí, kterou v té době Topolánkův kabinet schvaloval." (Respekt č. 24/2008). Měl-li premiér dodržet své slovo a současně zachránit zmíněnou reformu, nezbylo než se uchýlit k praktikám, které s jakýmkoli pojetím spravedlnosti mají pramálo společného.

Když už kritizujeme premiéra a jeho praktiky, je třeba zdůraznit samotnou skutečnost, že pro lidovce nebyla reforma veřejných financí a potažmo zájem státu důležitější, než zájem jednotlivce. Na to bychom rozhodně neměli zapomenout!

Ale zpět k Topolánkovi: Měl obětovat reformu, o jejíž nutnosti a prospěšnosti byl přesvědčen (a o níž jsem přesvědčen také), ve prospěch fair play, nebo měl raději zachránit reformu a ušpinit se? Nelehká volba. Jak bych se v takové situaci zachoval já?

Mohl bych zvolat: Dobrá, jestli je pro vás jeden člověk přednější než celá společnost, jejímuž blahu máte sloužit, dělejte, co musíte. Ale pokud se váš předseda provinil, musí za to nést následky jako každý jiný občan této země!

Ano, mohl bych to udělat a mohl to udělat i premiér.

Ale udělal bych to opravdu? Skutečně bych se odvážil tolik riskovat?

Možná ano, možná nikoli. Ale když o tom tak přemýšlím, dospívám k závěru, že soudit v tomto případě vůbec není tak snadné, jak se mně samotnému zpočátku zdálo...

linkuj.cz vybrali.sme.sk

úterý, 17. června 2008 | rubrika: Politika |

Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.

Teď si chci přečíst:

Novější článek

Starší článek

Co četli ostatní?