AMOR VACUI - zápisky z cesty

Závislost, stejně jako deprese (s níž je závislost často propojená) je nemocí vůle. Ta byla závislostí těžce poškozena a častokrát ani neměla příležitost se rozvinout, pokud člověk začal užívat návykové látky už v mládí či dokonce v dětství. Chtít po závislém, aby se uzdravil použitím vůle, je stejně absurdní, jako chtít po člověku se zlomenou nohou, aby se uzdravil tím, že po ní bude skákat. U této metafory se chvíli zdržíme. Samozřejmě je třeba, aby pacient svou nohu nenechal atrofovat, ale musí cvičit postupně – cvičení koresponduje s procesem úzdravy, je jeho součástí, ale nepředbíhá jej. Podobně by měl léčící se závislý zacházet se svou vůlí.

Vezmeme-li v potaz hermetický apel vědět, chtít, odvážit se a mlčet, tak to, co po závislém na počátku jeho cesty ke střízlivosti chtít můžeme, je odvážit se. Odvážit se udělat první krok a vyhledat pomoc. Nutno podotknout, že ani toto není vůbec snadné a ne každý závislý k tomuto prvnímu kroku dospěje.

Když se závislý odváží a nastoupí léčbu, dostane se mu spousty informací, které postupně zpracovává, nejdříve v rozumové rovině. Postupně tedy pracuje na vědění. A mimochodem – jak jsem napsal v jiném článku  – obvykle o tom hodně mluví. K tomu, aby se naučil chtít a mlčet mu však zbývá ještě dlouhá cesta. Závislí v této fázi mnohdy přeceňují svou vůli a jsou pak velmi zklamáni, když jsou touhou po droze přemoženi. Neuvědomují si, že podvědomé vzorce, které se po léta utvářely, není tak snadné opustit. Pokud na sobě ale závislý pracuje a poučí se z případné recidivy, začne být pokornější. Pokora, jak je nutno opakovat stále znovu, není totéž co pokoření se. Pokora je realistický náhled na vlastní nedostatky a možná nebezpečí z nich plynoucí. Jen na základě pokory je možné vybudovat hrdost.

Vůli je třeba cvičit postupně, trpělivě, pravidelně a svědomitě – tak jako jakoukoli schopnost. Nelze to uspěchat. Po pravdě řečeno je to práce na roky. Vůle, u závislého vůle ke střízlivosti, nemůže být pouhým rozhodnutím v jeho mysli; vůle musí prostoupit jeho ducha, duši i tělo, musí se postupně stávat jeho bytostnou součástí. Teprve pak může závislý s plnou autoritou říci: "Chci!"

A nakonec nebude muset mluvit vůbec...

Pokud Vás článek zaujal, přečtěte si také:

Jak na vůli  

linkuj.cz vybrali.sme.sk